Svazek IX.

1683–1740

Bělina Pavel, Kaše Jiří, Mikulec Jiří, Veselá Irena, Vlnas Vít

Hlava první

Barokní velmoc římských císařů a českých králů

 

I. Odvrácení osmanské ofenzivy (1683–1699)

I/1 Vítězství křesťanských vojsk před hradbami Vídně a jejich tažení do Uher

Vysvobození hlavního města monarchie

Boje v Uhrách v letech 1683–1685

I/2 Porážka Thökölyho povstání a změny ve státoprávním postavení Uher

Dobytí Budína a druhá bitva u Moháče

Potrestání uherských rebelů a jeho státoprávní důsledky

I/3 Od dobytí Bělehradu ke karlovické mírové smlouvě

Boje o Bělehrad a tažení v Sedmihradsku

K vítěznému konci

 

II. Boj za evropskou rovnováhu sil

II/1 Zápas císaře Leopolda I. s francouzským králem Ludvíkem XIV.

Válka o falcké dědictví

Francouzští verbíři a paliči v českých zemích

II/2 První fáze války o španělské dědictví

Spor o dědictví španělských Habsburků

První válečné operace

„Velká krize“ let 1703–1704

II/3 Vláda císaře Josefa I. a naděje na reformu

Josefova panovnická dráha

Josef I. a země Koruny české

II/4 Druhá fáze války o španělské dědictví a obrat ve „velké“ severské válce

„Annus mirabilis“

Severská válka a altranstädtská smlouva

Zmařené naděje na mír

II/5 Počátek vlády císaře Karla VI. a konec války o španělské dědictví

Poslední Habsburk

Konec Velké aliance a utrechtský mír

Rastatt, Baden a konec války

 

III. O dědictví Karla VI.

III/1 Pragmatická sankce a počátek zápasu o její uznání

III/2 Třetí válka s osmanskou říší (1716–1718) a vytváření zájmové sféry na Balkáně

III/3 Karolínská fáze rekatolizace a nekatolický exil

Stav náboženství na konci 17. století

Podpora nekatolíků ze zahraničí

Rekatolizační legislativa a praxe za Karla VI.

„Opočenská rebelie“ a její důsledky

Exil

III/4 Sporné výsledky konvenienční (kabinetní) politiky z let 1713–1733

Aliance tří, Aliance čtyř a „malá válka“ ve Středomoří

„Studená válka“ evropských kabinetů

Tajná diplomacie

III/5 Zápas o polské dědictví (1733–1735) a čtvrtá válka s osmanskou říší (1737–1739)

Válka o polský trůn

S Ruskem proti Turkům

III/6 Reflexe zahraniční politiky a společnost českých zemí v letech 1683–1740

Počátky moderní žurnalistiky

Státoprávní zdroje barokního patriotismu v českých zemích

Kulturně jazykové souvislosti barokního patriotismu v českých zemích

Zvrat ve „východní otázce“a jeho reflexe

„Hochadel“ a pražský prolog lotrinského nástupnictví

 

Hlava druhá

Duchovní a hmotný potenciál českých zemí v době vrcholného baroka

 

I. Víra, náboženství, církev

I/1 Vzájemný vztah církve a státu

Konflikty arcibiskupa Valdštejna

Postavení církve v pokusu o revizi Obnoveného zřízení zemského

Střet o soudní kompetence

I/2 Vývoj církevní organizace (duchovní správy) a rozvoj řeholních řádů

Diecézní správa a farní síť

Rozvoj řeholních institucí

I/3 Náboženský život a zbožnost laiků

Kulty Panny Marie a svatých

Projevy barokní zbožnosti

Náboženská bratrstva

 

II. Demografické a hospodářské poměry

II/1 Populační vývoj

II/2 Poddanský venkov, pozemkové vrchnosti a stát

Postavení poddaných po roce 1680

Státní zásahy do vrchnostensko-poddanského vztahu v letech 1680–1740

Chodové

II/3 Počátky národohospodářského myšlení v českých zemích

Absolutismus a merkantilismus

Kameralismus barokní epochy

Reflexe merkantilismu v českých zemích

Počátky ekonomického naturalismu

II/4 Intervence státu ve sféře daní, obchodu a řemeslné výroby

Berní systém

Zavádění akcízů a počátky moderního bankovnictví

Inkamerace panovnických výsad na příkladě poštovnictví a celnictví

Habsburská monarchie a světový obchod

Státní intervencionismus v „národohospodářské“ praxi

II/5 Úroveň řemeslné výroby a obchodu v českých zemích

Počátky manufakturního podnikání

Hornictví a hutnictví

Výroba textilu a skla

Obchod českých zemí

 

III. Prostředek a produkt sociální disciplinace

III/1 Prvopočátky moderní civilní správy

Kořeny moderního pojetí společenské kázně

Dvojí hierarchie civilní správy

Zemská správa

Krajská (regionální), patrimoniální a městská správa

Otázka hmotného zajištění

Otázka odborné a morální kvalifikace

III/2 Formování stálé armády

 

IV. Pozdní léto stavovské společnosti

IV/1 Šlechta, dynastie a panovnický dvůr

Šlechta nebo aristokracie?

Struktura šlechtického stavu v době baroka a změny v titulatuře

Aristokracie z českých zemí na kolbišti habsburského dvora a evropské politiky

Úřední kariéra v zemské správě

Příjmy a výdaje šlechtických rodů

IV/2 Katolický klérus

Světský klérus

Řeholníci

IV/3 Města a jejich obyvatelé

Městský stav v českých zemích doby pobělohorské

Důsledky třicetileté války, poválečná revitalizace a její meze

Vztah měst a jejich vrchností

Zdroje ekonomické regenerace

Obyvatelé měst a katolická církev

Cechovní systém a mentalita městského obyvatelstva

Měšťanská inteligence doby pobělohorské

 

V. Za hranicemi stavovské společnosti

V/1 Židovská diaspora

V/2 Poddaní obyvatelé venkova

V/3 Lidé na dně společnosti – tuláci a Cikáni

 

Hlava třetí

„V záři temna“ – kultura a umění vrcholného baroka

 

I. Principy a podoba barokního výtvarného světa

I/1 Ideová východiska

I/2 Ikonografické priority vrcholného baroka

I/3 Dekor a ornament vrcholného a pozdního období slohu

I/4 Svět barev ve službách výtvarné kultury baroka

I/5 Barokní umělecká dílna, její provoz a tvůrčí postupy

I/6 Fenomén „barokní“ krajina

 

II. Kulturní a duchovní obzory zámožných vrstev

II/1 Soumrak kavalírských cest

II/2 Proměny aristokratických uměleckých sbírek

Zrcadla rodové paměti

Věk velkých sběratelů

Mikrosvět barokních obrazáren

II/3 Barokní umělci mezi uměním a řemeslem

 

III. Výtvarná kultura českých zemí v letech 1683–1740

III/1 Konsolidace barokního slohu v posledním dvacetiletí 17. století

III/2 Vývoj profánní a církevní architektury v letech 1683–1740

Praha a Čechy

Architektonické dílo na Moravě

Barokní gotika

III/3 Nové úkoly figurálního a architektonického sochařství

První protagonisté

Brokof a Braun

Další osobnosti vrcholně barokního sochařství v Čechách

Sochařství vrcholného baroka na Moravě

III/4 Od žánru k apoteóze: úkoly malířství vrcholného baroka

Pražské středisko barokní malby

Podíl Slezska a dalších zemí monarchie

Brandl a Kern

Nástěnná malba

Úsvit vrcholného období malířství na Moravě

Doznívání barokního malířství

III/5 Grafické dílo a jeho role v barokním světě

III/6 Pamětní medaile – umělecký dokument a zdroj informací

III/7 Umělecké řemeslo ve službách všedního i svátečního dne

 

IV. Písemnictví

IV/1 Knižní kultura vrcholného a pozdního baroka

IV/2 Knihy, knihovny a čtenáři

IV/3 Náboženská literatura

Náboženská vzdělávací literatura

Postily, modlitební knihy a kancionály

Nekatolická náboženská literatura tištěná v exilu

IV/4 Barokní historiografie let 1683–1740

IV/5 „Zlatý věk“ německé literatury ve Slezsku

 

V. Hudba a divadlo

V/1 Principy hudebního baroka

Polyfonie a homofonie – starý a nový styl v hudbě evropského baroka

Hudba a slovo – hudebně rétorické figury

Barokní instrumentář

Hudební formy a kompoziční techniky

V/2 Hudební kultura českých zemí v letech 1683–1740

K větší cti a slávě Boží

Fundace pro chrámové hudebníky a hudba v klášterních kostelích

Hudba v diecézních kostelích

Lidový duchovní zpěv

Hudba u císařského dvora ve Vídni v 17. a 18. století

Hudba ve službách aristokracie

Hudba na pražských kůrech

Pražská hudební akademie a „musicae navales“

Olomouc – hudba v moravském metropolitním chrámu

Brno – moravská výspa vídeňské hudební kultury

Hudební peregrinace aneb putování hudebníků za živobytím

Hudební lexikografie v českých zemích doby baroka

V/3 Opera a činohra v českých zemích v letech 1683–1740

Opera u císařského dvora

Opera u dvorů hraběte J. A. z Questenberka, kardinála W. H. Schrattenbacha a hraběte F. A. z Rottalu

Opera ve veřejně přístupných divadlech v Praze, Brně a Vratislavi

Oratorium

Školské hry jezuitů a piaristů a divadelní produkce v klášterech

Profesionální činohra a lidové divadlo

 

Poznámky

Seznam zkratek

Výběr z pramenů a literatury

Poznámka k obrazovému doprovodu

Jmenný rejstřík

 

Svazek IX.